Svět.Savců.

Delfín skákavý

             

Řád

Podřád Čeleď Rod a Druh
Kytovci Ozubení Delfínovití

Tursiops  truncatus

Delfín je nejznámějším a také snad nejoblíbenějším mořským savcem. Přesto ale život delfínů při pobřežích všech světových moří stále zůstává velkou hádankou. 

Delfíni skákaví, kteří nás upoutají svým ocelově šedým hřbetem a krátkým odsazeným rypákem, jsou inteligentní zvířata. Zvuky, které vydávají, jsou jistým druhem řeči.

        

ROZMNOŽOVÁNÍ- Nejnápadnějším rozdílem kytovců oproti suchozemským savcům je to, že orgány mající vztah k rozmnožování (ať už jde o zevní pohlavní orgány savců nebo mléčné bradavky samic) nejsou v klidu vůbec patrné a bez bližšího ohledání jsou v podstatě nerozlišitelné. Ukrytí zevních orgánů je důsledkem vodního způsobu života, vystupující útvary by totiž narušovaly dokonalost hydrodynamického tvaru jejich těla. Delfíni skákaví se obvykle páří na jaře nebo v zimě, samice pak za deset až dvanáct měsíců březosti porodí jedno mládě. Délka narozeného mláďate je většinou 130 až 140 cm. Matce při porodu pomáhají dvě, často i více ,,porodních bab´´ a chrání ji před napadením žralokem, který by mohl  být přilákán krví při porodu. Stejnou pomoc poskytují delfíni také zraněnému zvířeti. Po volání  o pomoc připlouvají ihned ostatní delfíni ke zraněnému zvířeti, které ve vodě podpírají a nadnášejí, aby se mohlo nadechnout. Matka kojí nejméně šestnáct měsíců, takže může mít mláďě pouze jedenkrát za dva až tři roky. Pravděpodobně se páří pokaždé s jiným samcem.

ZPŮSOB ŽIVOTA- Delfíni jsou velmi společenská zvířata a žijí ve skupinách nejrůznějšího složení: buď jsou pospolu zvířata stejného pohlaví, nebo jsou samci a samice pohromadě se svými mláďaty. Vzájemně si pomáhají při lovu, při porodu i v nemoci . Tato přátelská spolupráce je pro jejich život velice nezbytná. Delfíni se navzájem dorozumívají mlaskavými a cvakavými zuby. Není známo, jaký soubor znaků tato ,,řeč´´ obsahuje, ale rozhodně není pochyb o tom, že se delfíni navzájem poznávají a odpovídají si.

POTRAVA A ZVYKY PŘI LOVU- Delfíni žerou nejrůznější druhy ryb  a způsob jejich lovu odpovídá druhu kořisti. Protože loví jednotlivé ryby, nevyhledávají za normálních okolností malou kořist. V jejich potravě se jen v malé míře vyskytují menší hlavonožci nebo jiní bezobratlí živočichové, popřípadě i na hladinu moře usedající mořští ptáci. Až stovky delfínů se shromažďují ke společnému rybolovu, jestliže zpozorují velké hejno ryb. Při vzájemném přibližování  se ryby snaží před delfíny rozprchnout, ti se však navzájem svolávají a vytvoří zcela pevnou hradbu. Vodní hladina tvoří pro ryby překážku, kterou nemohou překonat. Zdá se také, že delfíni zneklidňují ryby hlasitými tony, které při tom vydávají. Jestliže ryby plavou ve volné vodě nebo táhnout v hejnech, loví je delfíni ve dne. V době, kdy jsou tato hejna vzácná, stávají se delfíni nočními lovci a loví sépie či ryby, které žijí na mořském dně. 

DELFÍNI A ČLOVĚK- Člověk se střetává s delfínem tehdy, když oba rybaří. Každý rok se tisíce delfínů utopí v sítích rybářů. Pokud je poškozen echosystém, kterým by si jinak delfín přivolal pomoc, dochází k vyvržení na souš a k následné smrti zvířete. Existují ověřené případy, kdy delfíni poskytli pomoc nejen jedincům vlastního druhu. Záchranou reakci delfínů vyvolávají dokonce i žraloci, vůči nimž jinak delfíni projevují nesmiřitelnou agresivitu. Stejný instinkt byl příčinou záchrany tonoucích lidí.

 DŮLEŽITÉ ZNAKY

Tělesné rozměry:

Délka: až 3,6 m

Hmotnost: 150-200 kg

Rozmnožování:

Pohlavní dospělost: po dosažení 8 let   

Doba páření: nemají žádnou určitou dobu, ale přesto se většina zvířat rodí v létě.

Počet mláďat: 1

Způsob života:

Hlasové projevy: má velký repertoár tonu o vysoké frekvenci

Chování: společenské, žije ve skupinách

Potrava: ryby žijící v blízkosti břehů, zvláště sardinky a lososi, také sépie a garnáti.

Délka života: až 50 let

Příbuzné druhy:

Příbuznými druhy jsou delfín Ehrenbergův ( Tursiops aduncus ) a delfín ( T.t.gillii ), ne však sviňucha pobřežní (Phocoena phocoena )

JAK SE DELFÍNI ,,DOROZUMÍVAJÍ´´- Delfíni se orientují echolokací ( vnímáním zvukových vln v oblasti ultrazvuků ): když zvíře vydá celou řadu vysokých cvakavých tonů, vytvoří se zvuková stěna, která putuje vodou. Pokud narazí na pevný objekt, vytváří zpětně odraz.

Mozek delfína je uzpůsoben k tomu, aby vnímal odraz, který se k němu vodou zpětně vrací. Interpretuje jej jako určitý ,,obraz zvuku´´ ve svém okolí. Podle toho určí nejen velikost kořisti, ale i její směr a vzdálenost.

VÝSKYT- Příbuzné poddruhy delfína skákavého, T.t. gillii a T.t. adunculus, se vyskytují při pobřeží Atlantického oceánu, ve většině severní části Tichého oceánu a také v Rudém moři a v indomalajské oblasti.

OCHRANA DRUHU- Delfíni skákaví, na rozdíl od ostatních druhů delfínů, nejsou ohroženi vyhubením.