Svět.Savců.

Medvěd lední

 

Řád Čeleď

Rod a Druh

Šelmy Medvědovití Ursus maritimus

Hrozivě působící medvěd lední je spolu s medvědem kodiakem a medvědem kamčatským třetí největší suchozemskou šelmou na světě. Žlutobílou barvou srsti se dokonale přizpůsobuje svému okolí.

Medvědi lední jsou pro život v ledových pustinách výborně vybaveni. Jsou neuvěřitelně silní a mrštní a na svých lehce ohnutých končetinách s osrstěnými chodidly se pomalým, vytrvalým a jistým krokem vydávají na velké vzdálenosti.

ROZMNOŽOVÁNÍ- Jakmile se ohlásí jaro, začínají medvědí námluvy, které jsou nejaktivnější v dubnu. Tehdy samci podnikají dlouhé výpravy a hledají samice, které už v této době nevodí mláďata. Samice rodí zpravidla jednou za tři roky, poté co zapudí mláďata z minulého vrhu. Během listopadu a prosince si medvědi vyhrabávají ve sněhu nebo i v zemi každý své doupě. Místa si volí většinou na jižních svazích, na které severní vítr navršil velké množství sněhu. Nejvíce času v tomto brlohu stráví gravidní samice. Sněhové stěny brlohu zledovatí teplým dechem medvědice, čímž dokonale udržují teplo. Mláďata se zde rodí v listopadu a prosinci. Jsou poměrně malá ( asi velikost krysy ) a váží 450 - 900 gramů. Rodí se holá, slepá a hluchá, a protože potřebují po narození teplotu kolem 18 °C, matka si je tlapou přidržuje ve svém kožichu.

ZPŮSOB ŽIVOTA- Medvěd lední žije v oblastech pokrytých věčným ledem a sněhem, od území kolem severního polu až po jižní okraj arktických ledovců. S oblibou vyhledává území, kde nachází více otevřené vodní hladiny nebo souvislé pásy pobřeží. Tato zvířata žijí většinou samotářsky. Většinu dne stráví hledáním potravy, za kterou putují i několik desítek kilometrů denně. Jsou však velmi obratní, dokážou vyšplhat na téměř kolmé kry  a přeskočit až čtyřmetrové trhliny v ledu. Medvěd lední je nejlepším plavcem mezi medvědy. Vrhá se do vody, vyskakuje ven a znovu se vrací zpět. Plave rychlostí asi 10 km/h a používá předních končetin jako pádel, zadní nechává volně splývat za sebou. S otevřenýma očima a uzavřenými nozdrami se potápí pod hladinu až do hloubky dvou metrů. Pod vodou vydrží až dvě minuty.

POTRAVA A LOV- Nejčastějším způsobem obživy ledních medvědů je lov a hlavní kořistí jsou tuleni. Protože tuleni stále mění svá stanoviště, musí za nimi medvěd stále putovat, aby se uživil. Medvěd číhá na tuleně u dýchacích otvorů v ledu nebo se k nim obezřetně plíží, když tuleni leží na sněhu a vyhřívají se na slunci. Nejčastější kořistí jsou však tulení mláďata, která medvěd dokáže vyčenichat i pod sněhem, kam je do vyhrabaných dutin ukládají jejich matky. Zabíjí pak tuleně mohutným úderem do lebky a z kořisti sežere pouze vnitřnosti, kůži a tuk. V pozdním létě a začátkem podzimu se lední medvědi zdržují na pobřežních územích, kde hledají zdechliny velryb a mrožů. Během letních měsíců, kdy v tundře roztává sníh, žere lední medvěd i různé bobule a občas uloví i nějaké pozemní savce.

DŮLEŽITÉ ZNAKY

Tělesné rozměry:

Výška: 1,5 m v kohoutku

Výška vzpřímeného těla: 2,4 - 3,3 m

Délka těla: 2,5 m

Hmotnost: samci 400-600 kg, samice 300-400 kg

Rozmnožování:

Pohlavní dospělost: ve 3. - 5. roce

Doba páření: od konce března do začátku června

Délka březosti: 7-8 měsíců

Velikost vrhu: obvykle 2 mláďata

Způsob života:

Chování: samotář, občas ve skupinkách u zdechliny

Potrava: tuleni, mršiny i rostliny

Délka života: neznámá

Příbuzné druhy:

Největším zástupcem čeledi medvědovitých je severoamerický medvěd kodiak, jehož délka těla bývá 2,5 m a váží až 800 kg.

JAK SE MEDVĚD LEDNÍ POHYBUJE PO LEDU- Hladké a kluzké svahy někdy medvědi zdolávají tak, že v oblacích prachového sněhu sjedou po břiše s roztaženýma nohama dolů.

Při běhu medvěda ledního po sněhu zřetelně vidíme jeho mírně do ,,O´´  formované končetiny s prsty směřujícími dovnitř. Oboje pomáhá těžkému zvířeti dobře udržovat rovnováhu na kluzkém a zledovatělém povrchu.

VÝSKYT- Na jižním okraji arktického ledového pásma, v Gronsku, na pobřeží Severní Ameriky a severní Asie.

OCHRANA DRUHU- Na všech územích, kde se vyskytuje, je dnes medvěd lední chráněn a jeho lov je kontrolován. Po druhé světové válce došlo k drastickému poklesu jeho početních stavů, a to až na pouhých pět tisíc zvířat. Současný stav je odhadován asi na čtyřicet tisíc a jeho budoucnost závisí na ochraně Arktidy.